A určitě to není nemožné. Chce to zajít, nejlépe na podzim, do knihkupectví, koupit literaturu a přes dlouhou zimu číst jednou, dvakrát nebo i třikrát věřte vyplatí se to. A na jaře můžeme začít.

Nebudu se podrobně rozepisovat, jak to má být správně to je v té literatuře. Já bych se chtěl zmínit o naší zkušenosti s těmito krásnými keři a keříčky.

Naše zahrada leží okolo 215 m n. m. a je obrácená na východ - jih beze stínu. Teoreticky je všechno špatně. Zmírnit vliv slunce bylo třeba výsadbou živého plotu. Volba padla na Thuja occ. ´Smaragd´.

V dnešní době hodně kritizovaná dřevina, podle některých patří na hřbitovy a ne do zahrad. U nás ale splnila svůj účel. Je pěkná, rychle roste, stíní a nedělá nepořádek. Protože jsme se rozhodli pro rododendronový záhon asi 7 x 10 m, byla odebrána vrchní část zeminy do hloubky 30 - 35 cm a nahrazena litevskou rašelinou, která se dodává lisovaná v balících s PH okolo 4,5. Do této se již sázelo. A už slyším kritiku. Rašelina nemá žádné živiny, každý rok musí hnojit. Není to pravda! První přihnojení, a musím podotknout, že nebylo potřeba, jsem udělal až po 9 letech, a to jen z toho důvodu, že mi nikdo nevěřil, že jsme ještěne hnojili.

Ještě se vrátím k výsadbě. Ta probíhala zároveň. Rododendrony i živý plot. Vše bylo zakůrováno asi 10 cm silnou vrstvou. Tak první roky byly bez jakéhokoli stínu a t od rána do 16:30 hodin. Byla udělána kapková závlaha, kterou používáme dvakrát denně od jara do podzimu. Ve 3 hodiny ráno a v 6 hodin večer, vždy na 12 minut. Na tomto záhoně je 22 kusů rododendronů a azalek. Do dnešního dne se všechny do jednoho těší dobrému zdraví a rostou jako by byly v Beskydech.

Myslím, že na tomto příkladě je vidět, že pokud jste z jižní Moravy a rododendrony vás učarovaly jako nás a chcete je mít, nebojte se do toho jít. Zároveň ale musím zdůraznit, že základní požadavky pro růst těchto efektních dřevin se musí dodržet vždy.

Jejím domovem je jihovýchodní a střední Evropa. Tato kráska ­ ani malá, ani velká ­ dorůstá v květu 10­15 cm, tedy tak akorát do skalky. Roste v chudé drenážované půdě s obsahem vápníku a chráněna před poledním sluncem. Listy mají okrouhlý tvar, kvete v kulové hlávce modrofialovými květy. Doba květu je konec června, začátek července. Tolik říká literatura.

Na mé vápencové skalce kvetla již v prvním květnovém týdnu (foto je z 8. května). Byla vysázena na východní stranu s dobrou drenáží, na malé štěrkové políčko. Před sluncem byla chráněna asi od 11 hodin větším kamenem

Jak jste si jistě povšimli, píši v minulém čase. Díky dlouhému loňskému promáčenému jaru a mé zbrklosti, kdy jsem brzy oddělal tabulku skla, která ji chránila před nadměrnou vlhkostí, uhnila. Na skalce vydržela tři roky, z toho dva roky kvetla a poslední rok měla 10 květů.

Přestože jsem si ji užil tak málo, věřím, že na druhý pokus to bude určitě lepší. Pokud budete mít možnost sehnat tuto MISS kytičku, neváhejte. Za tu trochu péče navíc opravdu stojí. Odmění se vám svým nezaměnitelným květem.